Testovací prostředí (EAGRITEST)

Horší než kůrovec. Přemnožená zvěř poškodí třetinu mladých lesů, za 10 let jsou škody minimálně 25 miliard korun

5. 6. 2024

Tisková zprávaDvě a půl miliardy korun každý rok bez ohledu na počasí, stav lesů nebo ochranná opatření. Takové škody způsobuje dlouhodobě přemnožená zvěř v lesích. Zatímco s kůrovcem se lesníci postupně dokázali vypořádat, stavy přemnožené zvěře se radikálně snižovat nedaří. Zvěř přitom poškodí až třetinu nově vysázených lesů.
 

„Údaje o škodách, které u nás způsobuje přemnožená zvěř, jsou alarmující. Tyto škody možná nejsou na první pohled tak viditelné, jako v případě kůrovce, jsou ale podobně zásadní. Podle údajů z Národní inventarizace lesů zvěř poškodí zhruba 32 procent stromků do výšky 1,3 metru, tedy těch, které lesníci nákladně vysázeli při obnově po kůrovcové kalamitě v posledních letech,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Jen Ministerstvo zemědělství přitom na podporu lesního hospodářství za posledních 6 let vlastníkům lesů vyplatilo přes 26 miliard korun. Tyto peníze byly určené především na obnovu lesů, přemnožená zvěř však podstatnou část stromků poškodila.

Vysoká míra poškození nově vysázených lesů tak zásadně komplikuje snahu zachovat české lesy zdravé, obnovit je po kůrovcové kalamitě a přizpůsobit naše lesy klimatické změně. Přestože neexistuje přesný nástroj pro celkové vyčíslení škod v lesích, při odhadu lze vycházet z dat Národní inventarizace lesů, kterou provádí Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) z těchto dat vyčíslil minimální prokazatelnou výši škod způsobovaných zvěří na lesních porostech na 1,1 miliardy korun ročně. Vedle poškození lesa je třeba brát v úvahu také náklady na potřebnou ochranu lesních porostů, které činí zhruba 1,45 miliardy korun ročně. Minimální škody společně s náklady na opatření pro jejich předcházení tedy každoročně přesahují 2,5 miliardy korun, reálná výše bude zřejmě ještě výrazně vyšší.

Škody totiž zvěř nezpůsobuje jen v lesích, je třeba připočíst i škody způsobené na zemědělských pozemcích a plodinách.

„Zemědělci mají vesměs problémy s přerytými pastvinami a loukami od divokých prasat. Takto poškozené pozemky není možné kvalitně agrotechnicky zpracovat a bývají i příčinou poruch zemědělské techniky. Dalším problémem jsou početná stáda spárkaté zvěře, jako jsou jeleni, daňci nebo mufloni, která spásají pole osetá zemědělskými plodinami. Celkový rozsah těchto škod přitom není nikde souhrnně evidovaný,“ uvedl ministr Výborný.

Přemnožená zvěř způsobuje velké škody i v dopravě, ke srážce automobilů se zvěří dochází denně napříč celou Českou republikou. Ohrožený je přitom nejen majetek, ale zejména zdraví lidí.

Snížit počty spárkaté zvěře a škod jí působenými by měla pomoci novela mysliveckého zákona, která po více než dvaceti letech přináší zásadní změny v plánování lovu zvěře. Ten se nově bude stanovovat právě podle míry poškození lesa. Předlohou mysliveckého zákona se bude vláda zabývat již za několik dní, ještě v průběhu června.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

 

Fotografie nejčastějších škod zvěří 

Loupání kůry

Nejčastěji vstoupí do stromu místem poranění hniloba, která ničí strom a také ohrožuje porost tím, že poškození jedinci jsou náchylní na zlomení větrem či sněhem. Dojde tak snadno k destabilizaci celého porostu.

Loupání kůry a důsledky

Loupání kůry

Ohryz kůry

Na rozdíl od loupání, kdy zvěř odtrhuje celý pruh kůry, strom zvěř předními zuby ohryzává, ale i tak je to místo, kudy vstupuje do stromu hniloba a kvalita dřeva (stromu) se snižuje.

Ohryz

Ohryz

Vytloukání paroží

Poškození vytloukáním paroží na stromech. Na konci parožení, kdy kůže vyživující paroh odumírá, se jí zvěř zbavuje odíráním o vegetaci, nejčastěji o stromy. Strom buď poškodí, nebo odřením kůry úplně zahubí.

Vytloukání paroží

Vytloukání paroží

Poškození polních plodin – pošlapání

Stáda zvěře způsobují škody v polích pošlapáním porostu, který tak znehodnotí a není možné jej sklidit.

Pošlapání

Pošlapání

Poškození polních pozemků – rozrývání

Nejčastější poškození polních pozemků prasetem divokým je rozrývání trvalých travních pozemků. Zpravidla tak zvěř hledá myši, larvy brouků či žížaly.

Rozrývání

Rozrývání

 

Tyto webové stránky využívají k analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokud váš internetový prohlížeč má v nastavení cookies povoleny, je nezbytný váš souhlas s použitím této technologie.

Více informací

Chyba komunikace se serverem

Nastaly technické problémy. Zkontrolujte prosím připojení k síti, a pokud pracujete jako přihlášený uživatel, ověřte prosím nastavení VPN a stav přihlášení.